Praha, Rudolfinum, 19.12.2006
Rudolfinum Jazz Orchestra
Pocta Jaroslavu Ježkovi
(první koncert nového orchestru, pořadatel Česká filharmonie)
Rudolfinum Jazz Orchestra debutoval na české
hudební scéně
Praha, 22. prosince
Kultrura IHneD.cz:
http://ihned.cz/c4-10073040-20048190-000000_d-rudolfinum-jazz-orchestra-debutoval-na-ceske-hudebni-scene
Z iniciativy prvního trumpetisty České filharmonie Zdeňka
Šedivého, několika dalších filharmoniků a hudebního
skladatele, aranžéra a dirigenta Milana Svobody vznikla myšlenka založit
na půdě renomované instituce velký jazzový orchestr,
který by obohacoval klasickou hudební scénu o jazzový
žánr. Inspirací se stal hráčům Lincoln Center Jazz Orchestra
se zakladatelem a trumpetistou Wyntonem Marsalisem fungující
obdobně v úzké spolupráci s institucí Newyorské
filharmonie. Realizaci založení Rudolfinum Jazz Orchestra urychlila
generační výměna hráčů České filharmonie, jejich
jazzové aktivity vedle běžného hraní vážné
hudby a otevřená vstřícnost Václava Riedlbaucha, generálního
ředitele České filharmonie.
První koncert nového orchestru nazvaného Rudolfinum
Jazz Orchestra se konal ve vyprodaném sále Dvořákovy
síně Rudolfina 19. prosince ve spolupráci s Mezinárodním
hudebním festivalem Pražské jaro. Na programu večera "Pocta
Jaroslavu Ježkovi" pořádaného u příležitosti 100. výročí
skladatelova narození zazněla řada původních kompozic inspirovaných
jeho tvorbou z pera Karla Růžičky, Milana Svobody a Emila Viklického.
Tři přední jazzoví umělci vzdali Ježkovi hold nejen jako výteční
skladatelé soudobého jazzu, ale i jako vynikající
pianisté. Milan Svoboda navíc celý večer dirigoval s
plným nasazením, ve vlnách strhujícího
drivu.
Obsazení nového tělesa vychází z klasického
big bandu. Pouze dechovou sekci tvoří hráči České filharmonie,
rytmická sekce a sólové výkony se opírají
o přední hráče české jazzové scény. Orchestr
plánuje příležitostně sestavu rozšiřovat o další nástroje.
Zvuk tělesa je velkokapelový, styl poněkud akademický, ale v
chorusech příjemně uvolněný. Orchestr používá
i flétnu, která se ovšem zvukově ztrácí vzhledem
k tomu, že je aranžována s žesťovými nástroji.
Program večera se obracel k oslavě Jaroslava Ježka, k němuž zakladatel orchestru,
skladatel, jazzový pianista a dirigent Milan Svoboda upřesnil dokonce
i své osobní vazby. "Jaroslav Ježek je pro mne zakladatel českého
jazzu, jakýsi český Duke Ellington. Jeho přínos pro práci
s velkým jazzovým orchestrem je zcela zásadní.
Tvorba skladatele mne provází od mládí, moji rodiče
se s ním znali osobně z Osvobozeného divadla. V maminčině pozůstalosti
je i několik velice osobních dopisů pro ni od Jaroslava Ježka z Ameriky,"
přiznal Svoboda. Rudolfinum Jazz Orchestra plánuje měnit repertoár
každým rokem. "Chceme přinášet hudbu inspirovanou jazzem, ale
budeme ji prezentovat jako soudobou hudbu," dodal dirigent. Umělci jsou si
dobře vědomi, že dnes již klasická "crossover" díla zastoupená
na večerech vážné hudby Georgem Gershwinem, Igorem Stravinským
nebo Leonardem Bernsteinem výrazně obohacují stále častěji
jazzoví skladatelé, jakými jsou například Chick
Corea, Joe Zawinul, Wynton Marsalis, Carla Bley a mnozí další.
Ve výhledu dalších sezon by chtělo těleso zvát ke spolupráci
zahraniční autory a sólisty, repertoárem by chtěli připomínat
významné osobnosti z historie hudby. Rudolfinum Jazz Orchestra
plánuje vystoupit po celé republice, hrát na významných
jazzových festivalech a v roce 2008 figuruje jejich koncert již v
nabídce Mezinárodního hudebního festivalu Pražské
jaro.
Markéta Jůzová
Autorka je hudební a divadelní publicistka
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Magazín Musicweb:
http://magazin.musicweb.cz/2006/12/28/rudolfinum-jazz-orchestra-praha-19-prosinec-foto/
Sto let letos uplynulo od narození legendárního českého
skladatele, neodmyslitelně spjatého s Osvobozeným divadlem.
Jako pocta vznikl Rudolfinum Jazz Orchestra, jehož první koncert
se odehrál právě v Rudolfinu.
Souboru velel ostřílený bandleader, dirigent, skladatel a
pianista Milan Svoboda, rovněž autor části repertoáru. Další
skladby pocházely od Karla Růžičky, Emila Viklického (kteří
se rovněž zúčastnili) či Jaroslava Ježka, ovšem v nových (neslýchaných
a zajímavých) kabátech. I skladby nově vzniklé
pro tuto příležitost byly inspirovány Ježkem, Svoboda je psal
s humorem sobě vlastním (kupříkladu Na návštěvě je
míněna jako návštěva u Tří strážníků
atp).
Svoboda skládá jak jazz, tak artificiální (či
chcete-li vážnou) hudbu a nebylo to poprvé, co pomyslné
hranice překročil - jako to ostatně dělali skladatelé od dvacátých
let (Gerschwin, Bernstein a konec konců i sám Ježek). Jádro
orchestru se skládá z hráčů České filharmonie,
doplňují je jazzoví sólisté - třeba zmiňovaní
Viklický a Růžička na klavír, trumpetista Michal Gera, Kateřina
Stupková na barytonsaxofon a příčnou flétnu nebo Milan
Krajíc na tenor- a sopránsaxofon.
Koncert byl perfektně zahraný, ale takový akademický,
vážný. Jak jsem zvyklý na neortodoxní performance
Svobodových bigbandů, srandovní a uvolněné, tady mi
to chybělo - nicméně to bylo Rudolfinum, a ne Lucerna nebo Reduta,
kvádra a večerní róby, a ne džíny, hráči
filharmonie, nikoli jazzmani ze zakouřených klubů. Ale nebyl by to
Svoboda, kdyby si aspoň trochu nezakravil - jeho chvíle přišla při
klavírním duelu, kde se nespokojil se zprostředkovaným
ovládnáním pomocí klaviatury a hrál se
záludným výrazem rovnou na struny.
Publikum bylo velmi početné, jen pár míst zůstalo
neobsazených, snad bylo i vyprodáno. Mimochodem, z lóže
sledoval vystoupení i prezident Klaus, kterého Svoboda z pódia
rovněž pozdravil. Osobně nemůžu říct, že by se mi koncert nelíbil,
to naopak, ale příště bych si Rudolfinum Jazz Orchestra poslechl
raději v nějakém civilnějším prostředí.
Martin Valeš
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx