MILAN SVOBODA
Composer, conductor, band leader, jazz pianist
(hudební skladatel, dirigent, jazzový pianista)

Recenze:



     MILAN   SVOBODA:  SOLO   PIANO  RECITAL.
    (CD PJ Music 1997 - PJ0013-2)

               
Introdukce,  Blíženci, Intermezzo  1, Touhy,  Intermezzo 2,  Shledání, Smaragd.
Skladby Milana  Svobody, Smaragd  od Michala  Gery.
P&J  Music/PYLY JAZZ, PJ0013-2,  TT  49:40,  1CD.
Nahráno  v  Dvořákově síni Rudolfina v rámci  2.  Mezinárodního  festivalu  jazzových  pianistů  21.6. 1997.
Zvuk  v dobré kvalitě. Booklet  obsahuje komentář k vlastní nahrávce, základní  údaje o hudební  dráze Milana Svobody  a jeho úplnou LP a CD diskografii . Působivá svita střídajících se hravě zpěvných a dramatických pasáží,  balancující mezi jazzem a vážnou hudbou 20. století.
   Sólová    vystoupení   Milana    Svobody   (1951),   jazzmana, vysokoškolsky studovaného muzikologa,  skladatele a varhaníka, se datují téměř  od počátků jeho  kariéry v první  polovině 70. let. A kdo  byl  například  před  těmi  dávnými  léty  na 24 hodinovém festivalu v amfiteátru v Dobrušce,  mohl jeho divoký sólo recitál zažít před  svítáním uprostřed rockerů  a folkových zpěváků.  Tak hudebně tolerantní to byla doba s dramaturgií Jazzové sekce.
   Na festival  jazzových klavíristů si Milan  Svoboda vybral tři vlastní témata, jejichž oblíbenost u publika i samotného autora a interpreta  už  prověřil  čas  a  jednu  skladbu  svého  letitého spoluhráče  trumpetisty  Michala  Gery.  Mezi  tyto  skladby jsou vsunuta  dvě  krátká  Intermezza  a  celou  jazzovou  svitu uvádí Introdukcí.  Ta  navodí  příjemnou  atmosféru moravskou lidovostí - krátké popěvky se rodí přímo během improvizace, hudba kolem nás protéká  bez skladebného  záměru, ladí  duši a  ukolébává. Oproti tomu  Intermezza  se  vyznačují  neklidem,  tajemností, v případě druhého i zvukovou dramatičností. Skladba Blíženci proslula už ve velkokapelovém  aranžmá  Pražského  Big  Bandu  v  půlce 80. let. Posluchačsky vděčná  je obzvláště střední  pomalá "romantizující" část.  Z  její  nálady  pak  vychází  Touha jsoucí asi nejblížeji k evropskému hudebnímu klasicismu. Mnoha inspiracemi zní Setkání, počínaje  podkarpatským folklórem,  přes odkazy  jazzové klavírní moderny  až k  hranici free  improvizace. Gerovo  téma Smaragd je spřízněno  s nápady  Theoloniouse  Monka,  Svoboda se  v improvizaci v něm vrací až do historie jazzu, ba i k ragtimu. Svobodovo hraní se   opírá   o   samozřejmost   technicky  bezchybného  provedení a o neohraničenost muzikantské nápaditosti.
Vladimír Kouřil /měsíčník HARMONIE/
Hodnocení: 4 houslové klíče (z max. 5).

 

[ back Recenze