Skladatel, dirigent, jazzový pianista

Milan Svoboda - skladatel

Komponování hudby patří vedle koncertní, dirigentské a pedagogické činnosti k významné části umělecké aktivity Milana Svobody. Podstatný díl jeho tvorby zaujímají kompozice pro jazzové ansámbly. Pro svůj Pražský Big Band začal psát již od jeho založení a dodnes tvoří jeho vlastní skladby většinu současného repertoáru orchestru. Hned první skladba "Ejhle člověk" (LP Podobizna), kterou pro Pražský Big Band napsal v roce 1975, slavila na tehdejších festivalech velký úspěch a byla i několikrát oceněna. Dalšího ocenění na mezinárodním festivalu v Praze v roce 1977 se dočkala obsáhlá kompozice "Reminiscence na starý chorál" (CD Reminiscence). Koncem 80.let obdržel Milan Svoboda výroční cenu tehdejšího Svazu skladatelů za třídílnou kompozici pro velký jazzový orchestr "Blíženci" (CD The Boston Concert), kterou dokončil a nahrál během svého působení na známé Berklee College v Bostonu v USA v roce 1984. Původní skladby pro velký jazzový orchestr tvoří přes 50 titulů a většina z nich je nahrána na CD. V e-shopu na těchto webových stránkách v sekci Noty - aranže lze objednat noty (partitury a jednotlivé party) téměř všech kompozic. Řada z nich se stala velmi populární a hrají je orchestry po celém světě, např. v Brazílii - Kyklop, nebo v Americe - Opičí sněm. Svobodovy kompozice tvoří základ koncertních programů jeho big bandů. Nejvíce uváděné jsou např.: "Pocta panu G.E.", "Dobrá zpráva odtamtud" (CD Good News), "Vesele jen vesele con funebrio", "Ve znamení střelce" (CD Sunday Session) nebo skladby inspirované tvorbou Jaroslava Ježka - "Ezop Story", "Duch domácí" (CD Homage To J.Ježek) a další.

Milan Svoboda pochopitelně skládá a aranžuje hudbu i pro malé ansámbly - pro jazzová comba, zvláště pro svůj kvartet a sextet, různá dueta a sólové recitaly. Zvláště se svým kvartetem interpretuje téměř výlučně své kompozice. Často řadí témata do větších formálních celků a vznikají tak příznačné suity, jako např.: "Okno dokořán", "Dnes večer - zítra ráno" nebo "Prolínání".

Vedle jazzové hudby komponuje Milan Svoboda také hudbu symfonickou a komorní. V roce 2000 měl premiéru jeho dvojkoncert pro housle, klavír a smyčcový orchestr "Concerto grosso", který napsal původně pro orchestr Virtuosi di Praga se sólistou Oldřichem Vlčkem. Skladba se dočkala mnoha dalších provedení od různých předních orchestrů, např.: PKF, Talichův komorní orchestr, Moravská filharmonie, JKF, KSO, Filharmonie Teplice a dalších. Sólový houslový part hráli např.: Pavel Fischer, Helena Jiříkovská, Vít Mužík nebo Sylvie Hessová. Klavírní part si hraje většinou autor sám. V roce 1996 zkomponoval Milan Svoboda hudbu k celovečernímu baletu "Mauglí" pro Národní divadlo v Praze. Později z ní vytvořil čtyřicetiminutovou symfonickou skladbu "Suita z baletu Mauglí", která poprvé zazněla pod jeho vedením na jeho autorském koncertu v pražském Rudolfinu v roce 2001. Symfonická suita pak byla také již několikrát uvedena předními českými symfonickými orchestry v rámci jejich abonentních koncertů (např.: Zlín, Hradec Králové, Mariánské lázně), někdy i pod taktovkou autora (Olomouc, Karlovy Vary, Teplice). Z poslední doby jsou pak tři kompozice pro symfonický orchestr a jazzové kvarteto "Ve znamení střelce", "Když přichází soumrak" a "Posel dobrých zpráv", kde Svoboda spojil zvuk velkého orchestru se svým jazzovým ansámblem. Tyto skladby byly již také několikrát úspěšně provedeny různými symfonickými tělesy.

Výrazný díl tvorby Milana Svobody tvoří kompozice pro divado, film a televizi. Je autorem scénické hudby pro více než 70 divadelních inscenací. S divadly začal spolupracovat již v době svých studií na Konzervatoři v Praze, zvláště s divadlem Disk na DAMU, kam napsal např. hudbu k představením "Štěnice", "Rytíř hořící paličky", "Sen noci svatojánské". V 80. a 90. letech spolupracoval pravidelně s Činohrou Národního divadla v Praze. Zde jeho hudba zněla hlavně v inscenacích režiséra Miroslava Macháčka ("Vévodkyně Valdštejnských vojsk", "Hamlet", "Chuť medu") nebo Václava Hudečka (např.: "Faust", "Noc pastýřů", "Věc Makropulos", "Vy jste Jan" aj.). Napsal také hudbu ke hře "Lev v zimě", kterou v ND režíroval Luděk Munzar a v 90. letech hudbu k inscenaci "Peer Gynt" Jana Kačera. Vedle Národního divadla spolupracoval s několika dalšími významnými režiséry (např. Vlado Strnisko, Petr Novotný, Zdeněk Kaloč, Petr Palouš a další) a psal hudbu do pražských i mimopražských divadel (ABC, Rokoko, Komedie, Na Vinohradech, Činoherní klub, Brno, Ostrava, Olomouc aj.).

V roce 1994 zkomponoval Milan Svoboda hudbu k muzikálu podle románu Borise Viana na text Jana Vedrala "Pěna dní", který uvedlo divadlo ABC v Praze. Na tomto velkém projektu se podílel také jako dirigent a autor hudebního nastudování (představení živě doprovázel jeho orchestr Kontraband). V roce 1996 dostal opět nabídku z Národního divadla, aby napsal původní hudbu k celovečernímu baletu "Mauglí" podle románu Rudyarda Kiplinga Kniha džunglí (režie Vlastimil Harapes, choreografie Libor Vaculík). Balet Mauglí se úspěšně hrál několik sezón v historické budově ND. O Svobodovu baletní hudbu později projevilo zájem několik souborů v USA. V roce 2009 nastudoval balet pod názvem "Jungle Book" soubor State Street Ballet Company Santa Barbara v Kalifornii v nové choreografii Rodney Gustafsona, v roce 2011 opět v Klaifornii Ventura Ballet Company a v roce 2014 ho uvedl pod názvem "Mowgli" Roxey Ballet Company v New Jersey v choreografii Marka Roxeyho.

V posledních letech spolupracuje M.Svoboda s divadlem Kalich v Praze a zatím jeho poslední prací je hudba k představení činohry Národního divadla "Tartuffe Impromtu!" v režii Jana Nebeského, kde současně účinkuje na scéně jako doprovázející pianista.

Milan Svoboda dále zkomponoval hudbu k deseti celovečerním filmům. Koncem 80.let spolupracoval hlavně s režisérem Karlem Kachyňou. Napsal hudbu k jeho čtyřem titulům: "Kam pánové, kam jdete?", "Oznamuje se láskám vašim", Blázni a děvčátka" a koprodukčnímu filmu s mezinárodním obsazením "Poslední motýl", kde se podílel na hudebním doprovodu společně s americkým skladatelem Alexem Northem. V roce 1990 vytvořil hudbu k televiznímu filmu amerického režiséra Samuela Fullera "Day of Reckoning" (Den zúčtování).  Z dalších filmů jmenujme "Súkromné životy" Dušana Hanáka, "Království za kytaru" Drahomíry Králové nebo "Křížovou vazbu" Antonína Kopřivy. Milan Svoboda zkomponoval také hubu k celé řadě krátkých dokumentárních a animovaných filmů (přes 70. titulů), mnoha televizním inscenacím a rozhlasovým hrám.

Podstatnou část skladatelské činnosti Milana Svobody zaujímá ještě tvorba písňová a aranžérská. Napsalhudbu k více než 200 písním. Většina z nich byla komponována pro divadelní představení nebo animované filmy. Řadu písní a šansonů napsal také pro svoji manželku herečku a zpěvačku Janu Paulovou. Populární se staly jeho jazzové úpravy českých vánočních koled, které natočil s se svým orchestrem Kontraband a předními zpěváky na CD "Vánoční písně a koledy". V poslední době originálně upravil a aranžoval písně skupiny Beatles pro sóĺóvý klavír a smyčcový orchestr (CD Hommage aux Beatles) a s tímto programem také koncertně vystupuje.

Agentura a kontakt

DOUBLE MS AGENCY