France, Nantes, Festival Rendez-vous de l´Erdre (Milan Svoboda Quartet)

31.8.2002, Open - air

Překlad review:

Kvartet Milana Svobody – jazz na uvolnění

Milá osobnost a inspirovaný jazzman Milan Svoboda včera se svým kvartetem přednesl některé ze svých skvělých improvizací veřejnosti na Rendez-vous de l'Erdre.
Skladby s někdy nečekanými, ale vždy atraktivními konturami. Milan Svoboda je ten velký... Oblečený celý v bílém, klobouk přišroubovaný na hlavě, tento malý neokoloniální styl, který působí přímo jako z přelomu století. Vynikající plánovač, tento umělec českého původu, který se prokousal na Pražské konzervatoři, rozehrává noty s volností tónu, která mnohé vypovídá o jeho inspiraci. Svoboda. To je to, co zřejmě vede Millana Svobodu v jeho tvůrčím procesu: To je to, co hlad v jazzu dotyčného potvrzuje, tato velká část je ponechána improvizaci, kdy nikdo neví, co se stane ten kousek.
Milan Svoboda veden citem a inspirací vždy nechává velkou část improvizaci.
Zažil jsem dobu komunismu v mé zemi a myslím, že je to reakce, způsob osvobození mého života.

Volný elektron
Když poslouchá, jak mluví, nemá rád, když mu někdo říká, co má dělat,
jako volný elektron, který ochutnává čas s příchutí Fair a hltá se mnoha vlivy, aby obohatil své skladby: Vždy dychtím po nových zážitcích pokračuje umělec a snažím se propojením různých stylů, aby byla hudba atraktivní a kreativní Milan Svoboda, specialista na big band (založil svou první skupinu, Prague Big Band v roce 1974), si na evropských pódiích vydobyl solidní renomé a dnes řídí Contraband Jazz Or chestra, společnost 18 hudebníků, kteří spojují nejlepší jazzové sólisty ve své zemi.
Dialog trubky a plana Zároveň v roce 1979 vytvořil kvartet Milana Svobody, aby uspokojil svou touhu po improvizaci, s níž vystoupil včera na Rendez-vous de l'Erdre. Čtveřice hudebníků podala delikátní interpretaci bohatého a opojného repertoáru a na jevišti Sully instalovala dokonalý dialog mezi trubkou a maestrovým planem. Rytmická sekce s velkou přesností udává tempo skladeb prostřednictvím několika variací (určitých případů nebo zrychlení), které jsou často nečekané. Překvapená veřejnost oceňuje... I to je kouzlo Rendez- vous de l'Erdre. N.D.

 Překlad překladače:

Šťastně, s lehkým srdcem

Přišli jsme s důvěrou, abychom se setkali s trochou nekomplikovaného štěstí. S touto myšlenkou, že čas jsou jiní lidé. Od doby zotavení se zde na březích Erdre setkalo se 120 000 lidmi. A že existujeme prostřednictvím rituálů, jako je tento vstup do školy, kterým je tento jazzový festival.
Hladíme tedy hudbu očima, díváme se na ni se soucitem jako ty Vellédy, kteří na Verlainea čekají dole v zahradách. Muzikanti na pódiu říkají, kdo jsou, protože jsme tam někdy tak trochu náhodou. Hudební program Rendez-vous de l'Erdre je na prvním místě: teplota 24°, pěkně kropenaté nebe, úsměvy, milá slova, devět ústřic a sklenka muškátu na břehu vody. . Vycházíme z této radosti, která není malá, abychom ji rozvíjeli.
A to dělá festival hlavního proudu. S velmi očekávanými lidmi, jako jsou tihle Cool Crooners, kteří přijíždějí z jejich bývalé koloniální Afriky. Ale nezasloužili si trochu odpočinku?
Proč musíme pořád mísit vůni naftalínů s vůní lípy a do této koupele svěžesti vnuknout houpačku muzea Grévin? Pravděpodobně jde o syndrom Compay Segundo, ale ten druhý alespoň nezněl jako duch Golden Gate Quartet.
Ale to je jedno, tobě se to nemusí líbit, líbí se to ostatním a jinde je to, co se líbí tobě. Jinde, jakmile spolknete devátou ústřici z Vendée, stane se to v klubu Louisiana nebo v Square Sully.

Koncert Milana Svobody a jeho kvarteta.
Jednoduše lahodná, lyrická a upovídaná hudba. V tomto opulentním jazzu je dokonce prostor pro elektrické basové sólo, které přitahuje podivné pohledy z davu, jako bychom byli viděl Prahu vynořit se. Dva páry člunů, naložené tubami a ophicleidy, proplouvají kolem člunu, kde dívka v bílé halence začíná rytmicky přeskakovat, radostný malý maják.
Dav se rozprostírá, stádo pakoňů se vrací z migrace, naslouchají podivným zvukům didgeridoo (mezi židovskou harfou a lapáním motoru britského racka) - a najednou senzace koloniální výstavy: a pokud tento velkolepý muž byl poslední domorodec?
Dále ještě radostné výlevy Karla Davise, blues plné jihu a bez splínu. A pak, když začne docházet propan, lusky pomalu klesají směrem k hlasům Sheily Jordan, Datevika a Mayry Curado Andrade. Odvážná mladá dívka, schopná unést tři hudebníky, aby je vzala s sebou na rodné Kapverdy. Čas na koncert. Zůstáváme. Co nejméně blízko kopretin. 

Text pod foto:
Milan Svoboda se svým kvartetem podává hudbu lahodnou, lyrickou a výřečnou.

.