France, Paris Jazzycolors Jazz Festival (Milan Svoboda Quartet)

24.11.2006

Češi představují Paříži jiné barvy jazzu

Vystoupením kvarteta Milana Svobody skončil v Paříži o víkendu čtvrtý ročník mezinárodního festivalu Jazzycolors, jehož vznik iniciovalo a podnes koordinuje České centrum.

PAŘÍŽ (Od spolupracovníka LN) Na počátku stál úspěšný nápad proměnit sklepní prostory výtečně umístěného Českého centra v bezprostřední blízkosti bulváru St. Germain na jazzklub. Ředitel Michael Wellner Pospíšil pak na (rovněž jím založeném) Fóru zahraničních kulturních institutů v Paříži vyzval své kolegy, zda by se nechtěli připojit k poměrně rozsáhlé pravidelné akci. Jejím cílem bylo přiblížit francouzskému publiku jazz ze států, které nejsou s touto hudbou běžně spojovány.

Prvního ročníku se účastnili zástupci deseti zemí, letos jich už bylo takřka jednou tolik - sedmnáct. Vedle muzikantů ze střední a východní Evropy tu hrály soubory např. ze Skandinávie, Španělska, Kanady, Japonska, Jižní Koreje i Švýcarska, odkud také pochází jakýsi garant, či spíše přátelský „strýček“ Jazzycolors, významný evropský jazzman Daniel Humair. Festival patří do kulturního kalendáře francouzské metropole a informace o něm přinášejí důležitá místní média. Daří se také získávat umělce zvučných jmen - vloni byla hlavní hvězdou výtečná mladá švédská vokalistka Rigmor Gustafsonová. Celkem v sedmi sálech se po třináct večerů konaly denně dva koncerty, mimo jiné mladého polského tria KBD, japonské pianistky Emiko Minakuchi nebo známého německého saxofonisty Heinze Sauera. Do podzimních tónů oděná Paříž sledovala s překvapivě živým zájmem, jaké barvy má jazz z jiných končin světa, i přesto, že je ve městě hudební nabídka nesmírně bohatá. Pro místní České centrum je to nesporný a v širším kontextu prezentace české kultury určitě nevšední úspěch. Hlavní pořadatele reprezentovaly v minulosti ansámbly zpěvačky Yvonny Sanchez nebo Davida Dorůžky.

Letos bylo jedním z vrcholů festivalu vystoupení kvarteta pianisty a skladatele Milana Svobody s Milanem Krajícem na saxofony, Filipem Spáleným na basu a Ivanem Audesem za bicími. Výhradně původní repertoár interpretovala kapela suverénně. Hráči, kteří spolu působí už delší dobu, se pohybují v melodicky výrazných Svobodových kompozicích uvolněně a kapelník poskytuje kolegům značný prostor k sebevyjádření. Podstatnou složkou hudby kvarteta je také patrná středoevropská lyričnost a zřetelné vazby k české hudbě minulosti.

Svoboda zůstává zapáleným jazzmanem jako v dobách, kdy zakládal dnes už legendární studentský Pražský big band. Následné rozsáhlé zkušenosti z práce pro divadlo i balet, z dirigování moderní vážné hudby stejně jako z náročných sólových koncertů jeho tvorbu obohatily o další polohy a nálady. V kvartetu se to pak vše potkává a umocňuje také tím, že Svobodovi partneři jsou výraznými osobnostmi.

Ondřej Konrád