Germany, Dresden Kunstfest (Milan Svoboda Quartet)

9.9.1994, Marienbrücke open air

Překlad překladače:

Umělecký festival jako hudební požitek

Minijazzový festival pod Marienbrücke se světlem a stínem

Je umělecký festival malým jazzovým festivalem a přílohou večerního představení? Pokud by se celý festival měl, jak naznačují různá oznámení, nést pod tématem „Golem Man & UnHuman“, nefungovalo by to: jazzové koncerty, rodinná kultura a tematická vystoupení nikdy nenašly zastřešující jednotu , který už byl koncipován jako prostě antitechnokratický, neměl s rezervovanými jazzovými kapelami nic společného, ​​leda velmi přitažené za vlasy: Golem, alespoň ve své nejznámější podobě, také pochází z Prahy jako dvě ze čtyř jazzových skupin.

Ale jen jedna ze dvou pražských kapel hrála soulově, a to Milan Svoboda a jeho tři kolegové muzikanti. Inteligentní, jazzrock v celé své kráse, po všech stránkách perfektně zahraný, rytmicky i metricky velmi pestrý, v jednom. Nastavení různých témbrů, na jedné straně vehementní, na druhé jemné, introspektivní. Zvuky zastíněné různými směry prozrazovaly vlivy pozdního romantismu, některé melodie, zejména saxofonu (Ivan Myslikovjan), připomínaly francouzské šansony nebo německé varietní písně. Překvapivá pochvala od mého souseda: „Hrají Chicka Coreu ještě ostřeji než on.“

Překlad překladače:

Pod Marienbrücke o víkendu zahrálo kvarteto Milana Svobody z České republiky a Peter Giger Trio

Různé styly, vysoká kvalita na uměleckém festivalu

Daleko přesvědčivější bylo o večer později kvarteto Milana Svobody, které hrálo i jazz-rock. Svoboda, zkušený v propracovaných bigbandových aranžích, vytvořil i v kvartetu zajímavé zvukové variace, kladoucí důraz na zvukovou rozmanitost, ale také na rytmicko-metrickou rozmanitost a špičkové sólové výkony. Pozdně romantické zvukové plochy byly kombinovány se zubatými saxofonovými sóly, plynule hrané latino rytmy tvořily „základ“ pro magické

syntezátorová citace. I ti, kteří nejsou nijak zvlášť na jazz rock, museli uznat, že to bylo živé a perfektně udělané. Ivan Myslikovjan na altsaxofonu jiskřil nápady a hudbě, která občas zněla trochu elektronicky, dával svůj šmrnc. Baskytarista Karel Cába zvukem zpočátku velmi připomínal Jaco Pastorius, ale i tak si našel svůj výraz, zejména v rytmické oblasti. A s bubeníkem Ivanem Audesem bylo cítit, jak citlivě a přesně dokážou jazzrockové bubny znít. Svobodovo kvarteto je promyto všemi hudebními vodami.