26.1.2025 20:00
Praha, Jazz Dock
3.2.2025 22:00
Praha, Jazz Dock
10.12.2024 19:00
Praha, Divadlo Járy Cimrmana
Von Michael Scheiner, MZ (Mittelbayerische Zeitung, 11.7.2010)
„Eine kleine Pause“ – fünf Minuten zeigte Bandleader Milan Svoboda dem hitzeresistenten Publikum unter den Sonnenschirmen am Bismarckplatz – möge man ihnen gönnen. Allerdings hätte die Frage auch lauten können, ob nicht die aufmerksamen Zuhörer eine solche verdient hatten. Immerhin waren die Originalarrangements, aufgetischt vom Quartett des tschechischen Pianisten, alles andere als leichte Kost. Vor der Pause spielte das „Milan Svoboda Quartet“ eine dreiteilige Suite namens „Bat Dancing“, die sich durch lange Improvisationsteile, wechselnde Stimmungen und unerwartete Tempi- und Rhythmuswechsel auf immerhin fast eine Dreiviertelstunde ausweitete.
Hart arbeitender Tonkünstler.
In der Pause saßen die Musiker zwischen den Säulen des Präsidialpalais auf Kisten, um auszuruhen. Svoboda dagegen war über ein Blatt Papier gebeugt und machte Notizen für den Auftritt seiner Prague Big Band, mit der er am selben Abend am Haidplatz auftrat. Der tschechische Musiker, Komponist, Pianist, Arrangeur und Dirigent in einem, ist ein Arbeitstier. 2011 wird der umtriebige Tonkünstler 60 Jahre alt, mal hören und sehen, was er dazu auf die Beine stellt.
Musikalisch ließ sich Svoboda noch nie einer Stilrichtung zuordnen. Seit Beginn seiner Karriere hat er aktuelle stilistische Entwicklungen vom Elektrik-Jazz eines Miles Davis und Chick Corea, über Fusion, Jazzrock und des Modern Jazz mit Elementen aus der europäischen Klassik, der Romantik und der Folklore verknüpft und zu einem erkennbar eigenwilligen Klangerlebnis verwoben. Kompositorisch liebt er, wie bei der Suite „Bat Dancing“, aber auch neueren Stücken wie „Next Day“, lange Spannungsbögen, dramatischen Ausdruck und Schlüsse wo er fast bis zur Atemlosigkeit noch eins und noch eins draufsetzt. Immer wieder durchsetzt mit Zitaten aus dem einen oder anderen Genre. Pfffff! Manch beeindruckter Zuhörer sitzt dann mit angehaltenem Atem vor der Bühne – und staunt.
Překlad překladače:
Kvarteto Milana Svobody naservírovalo svému pozornému publiku těžké jídlo.
Autor Michael Scheiner, MZ (Mittelbayerische Zeitung, 11. července 2010)
„Malá pauza“ – kapelník Milan Svoboda ukázal žáruvzdornému publiku pod slunečníky na Bismarckplatz pět minut. Otázkou však také mohlo být, zda si to pozorní posluchači zaslouží. Ostatně původní aranžmá v podání českého pianistického kvarteta bylo všechno, jen ne lehkou parádou. , střídání nálad a nečekaných temp a Změna rytmu se protáhla na téměř tři čtvrtě hodiny.
Tvrdě pracující umělec.
O přestávce hudebníci seděli na bednách mezi sloupy prezidentského paláce, aby si odpočinuli. Naproti tomu Svoboda se skláněl nad papírem a dělal si poznámky k vystoupení svého Pražského Big Bandu, se kterým tentýž večer vystupoval na Haidplatz. Český hudebník, skladatel, klavírista, aranžér a dirigent v jednom je dříč. Zaneprázdněnému nahrávajícímu umělci bude v roce 2011 60 let, tak si pojďme poslechnout a uvidíme, s čím přijde.
Hudebně Svoboda nikdy nebyl přiřazen k jednomu stylu. Od začátku své kariéry propojil aktuální stylový vývoj od elektrického jazzu Milese Davise a Chicka Corei k fusion, jazz rocku a modernímu jazzu s prvky evropské klasiky, romantismu a folklóru a vetkal je do rozpoznatelně idiosynkratického zvukového zážitku. . Kompozičně miluje, stejně jako u suity „Bat Dancing“, ale i novější kousky jako „Next Day“, dlouhé oblouky napětí, dramatický výraz a konce, kde jde ještě o krok dál, až se mu tají dech. Vždy proložené citáty z toho či onoho žánru. Pffff! Nejeden dojatý posluchač pak sedí před pódiem se zatajeným dechem – a žasne.
Překlad překladače:
... Mezi vrcholy, které si lidé chtěli poslechnout hned dvakrát, patřili bezesporu Grace KeHy Quintet a klavírista a leader big bandu Milan Svoboda. Publikum měla i 18letá saxofonistka Grace Kelly z USA. Piazza v business parku zaujala a v pátek večer dokázala zvítězit nad zaplněným Bismarckplatz společně s Jasonem Palmerem, Dougem Johnsonem, Evanem Gregorem a Ferencem Nemethem. Hodně bylo slyšet i od Milana Svobody, který zpočátku vystupoval se svým kvartetem a později s „Pražským Big Bandem“.
Zatímco čtveřice zářila odlehčenými, dopředu tlačícími kompozicemi, které nechávaly dostatek prostoru pro dechberoucí sóla, velká pražská formace ponořila Haidplatz do energetického oblaku přesně umístěných tónů.....
.