Germany, Neustadt (Milan Svoboda Quartet)

10.11.2001, Maxburg

Musik voller Leben. Milan-Svoboda-Quartett zu Gast auf der Maxburg

(RHEINPFALZ ZEITUNG)

Milan Svoboda aus Prag ist ein Arbeitstier: unzählige Projekte und Tourneen, er steht pausenlos unter Strom. Vor Jahren kam er verspätet nach Wachenheim, ging auf die Bühne spielte sein Konzert und fuhr unmittelbar danach nach Prag zurück. Am Samstag hatte er sein Quartett nach Neustadt in die Maxburg mitgebracht. 
     Das Fazit vorneweg: Anspruchsvolle intelligente, ja spannende Musik, eine geniale Mischung aus romantischer E-Musik, osteuropäischer Folklore und Modern Jazz mit Zitaten der europäischen Kulturtradition. Voller trickreicher Rhythmen und Metren, exakt und präzise. Der Abend wurde überwiegend mit Originalkompositionen von Milan Svoboda (Piano) bestritten und einem einzigen Arrangement, aus dem man erst allmählich "Body and Soul" heraushören konnte, mit eigenem Groove und Witz. Die Musik des Quartetts groovt durch und durch, trotz komplizierter Metrik mit wechselnden Harmonien, rockig moderner Mainstream mit vertrackten Rhythmen. Der Einfluss der osteuropäischen Folklore vermittelt Lebensfreude, Martin Lehky spielt einen exzellenten Bass, wie Johannes Schaedlich feststellt, der eigens angereist kam, um diese Formation zu hören. Die Trompete von Michal Gera klingt wie eine komplette Bläsersektion, mitunter erinnert die Musik an die Klassiker der Jazz-Rockszene wie das United Jazz & Rock Ensemble mit einem Schuss Folklore. Bei traumhaften lyrischen Balladen (Michal Gera am Flügelhorn) beherrscht Ivan Audes die hohe Schule des leisen Schlagzeugspiels, begleitet das Bass-Solo nur mit den beiden Schlagstöcken, oder kratzt sich bei einem Schlagzeugsolo entspannt an der Nase, schafft es "on beat" parallel zu beschleunigen und zu bremsen, einfach nur unglaublich. "Relativ wortkarg", findet ein Schweizer Jazzfan den Protagonisten, er stellt nach der Pause "Magic", eine vor wenigen Wochen frisch komponierte Suite vor. Ein komplexes Werk, stark an E-Musik erinnernd, wir hören Smetana, Weill, Liszt und Blues, groovige komplizierte Riffs mit verschobenem Schwerpunkt, unendlich kompliziert, präzise wie ein Uhrwerk und voller Leben und mit viel Liebe zum Detail. Svoboda brilliert zwischen Boogie Woogie und Moderne immer on beat, treibt seine musikalischen Scherze mit dem fachkundigen Publikum und zitiert aus dem unendlichen Schatz der Präludien und Fugen von Johann Sebastian Bach. Erst nach drei Zugaben dürfen die Musiker von der Bühne. So macht Musik einfach richtig Spaß. (ek) 

RON - RHEINPFALZ ONLINE, Mittwoch, 14. Nov

Překlad překladače:

Hudba plná života

Milan Svoboda Quartet jako hosté v Maxburgu.

Milan Svoboda z Prahy je dříč: nespočet projektů a zájezdů, neustále je pod tlakem. Před lety přijel do Wachenheimu pozdě, šel na pódium odehrát svůj koncert a hned poté jel zpět do Prahy. V sobotu přivezl své kvarteto do Maxburgu v Neustadtu.
Závěr především: Sofistikovaná, inteligentní, až vzrušující hudba, důmyslný mix romantické elektronické hudby, východoevropského folklóru a moderního jazzu s citáty z evropských kulturních tradic. Plné záludných rytmů a metrů, přesné a přesné. Večer se skládal především z autorských skladeb Milana Svobody (klavír) a jediné aranže, ze které bylo jen postupně slyšet "Body and Soul", s vlastním groovem a vtipem.
Hudba kvarteta se přes komplikované metriky s měnícími se harmoniemi rýsuje skrz naskrz, otřásá moderním mainstreamem se složitými rytmy. Vliv východoevropského folklóru zprostředkovává radost ze života, Martin Lehky hraje výborně na basu, jak poznamenává Johannes Schaedlich, který si tuto formaci přišel speciálně poslechnout. Trumpeta Michala Gery zní jako úplná dechovka a hudba místy připomíná klasiku jazzrockové scény jako United Jazz & Rock Ensemble s trochou folklóru.
Ve snových lyrických baladách (Michal Gera na křídlovku) Ivan Audes zvládá střední školu tichého bubnování, doprovází basové sólo pouze dvěma taktovky nebo se uvolněně škrábe v nose při sólu na bicí a zvládne to „na beat“ paralelně Zrychlování a brzdění je prostě neuvěřitelné.
Švýcarský jazzový fanoušek považuje hlavního hrdinu za „poměrně málomluvného.“ Po přestávce uvádí „Magic“, suitu, která byla čerstvě složena před několika týdny. Komplexní dílo, silně připomínající elektronickou hudbu, slyšíme Smetanu, Weilla, Liszta a blues, groovy, komplikované riey s posunutým zaměřením, nekonečně komplikované, přesné jako hodinky a plné života a s velkým citem pro detail.
Mezi boogie woogie a modernismem Svoboda vždy září v rytmu, hraje s odborným publikem své hudební vtipy a cituje z nekonečného pokladu preludií a fug Johanna Sebastiana Bacha. Hudebníci smějí opustit pódium až po třech přídavcích. Hudba je prostě opravdu zábavná.