Germany, Schwäbisch Hall (Milan Svoboda Quartet)

8.4.1990, club Alpha

Překlad překladače:

Klub alpha 60 a Goethe-Institut Schwäbisch Hall chtějí v následujících třech měsících ve společné sérii ve Schwäbisch Hall poskytnout přehled o aktuálním vývoji jazzu „na východ“ od Spolkové republiky. Série začíná v dubnu kvartetem Milana Swobody z CSR a kvartetem Zbigniewa Namyslowského z Polska a pokračuje v druhé polovině června rumunským Tiberianem Mirceou a jeho kvartetem a duem NDR Simone Weißenfels a Steffen Seifarth.

V červenci je na programu Mihaly Dresch Quartet z Maďarska.

Najít společný název pro tento jazz bylo od rozpadu bloku reálných socialistických států těžké. Přestože všechny tyto skupiny byly dříve označovány jako „Jazz z východního bloku“,

z východu šlo vždy o zástupce „západní hudby“. Sami hudebníci se však v těchto politických kategoriích nikdy neviděli. Jednalo se spíše o uvědomělé překračovatele hranic mezi různými kulturami. Nicméně kvůli omezené výměně, také kvůli určité izolaci a kvůli zcela odlišné organizaci kulturního sektoru v těchto zemích, vykazuje hudba jasné rozdíly oproti vývoji na západě Evropy.

Zarážející je velký podíl hudebníků, kteří vystudovali konzervatoř a byli vyučení na klasické sólové nástroje. Není to jistě náhoda, ale spíše výsledek tréninkového systému, který umělce organizoval jako formalizovanou kariéru. Změna na... Jazz, který byl odsuzován jako western, byl protestem a přesunul se do sociálního prostředí, ve kterém byla silně zastoupena intelektuální avantgarda a opozice. Tento rozchod s konvencí byl vyjádřen hudebně free jazzovou formou. Kombinace obou - přísná klasická tradice a přílišná volná hudba - je to,

co dělá tuto hudbu zvláštní a lze ji považovat za typickou pro všechny skupiny sovětské zóny, které měly se Západem určitě nejmenší kontakt. Se současnou velkou hvězdou Wladimirem Chekasinem a jeho kvartetem (který mimochodem , uspořádal svůj druhý westernový koncert v klubu Alpha ve Schwäbisch Hall), jsou jazz a provokativní divadlo pevně spojeny, anarchistická oslava, která je jazzovým publikem přijímána stejně nadšeně, jako ji jazzoví puristé odmítají jako grotesku.

Kromě této typické kombinace „klasika“ a „zadarmo“ došlo v jednotlivých zemích k velmi rozdílnému vývoji, který lze historicky vysvětlit.

V Polsku a České republice se velmi brzy ve studentském prostředí vynořily vlastní jazzové scény a dostaly svou omezenou svobodu v národní kulturní politice a co víc, polský jazz získal přinejmenším takový kulturně-politický prostor jako jazz ve Federaci Německá republika. Polské skupiny jsou součástí evropské scény od konce 50. let minulého století, festivaly v Polsku byly velkou kulturní výměnou mezi východními a západními zeměmi. Od probíhající hospodářské krize v Polsku se tento uzel mírně posunul směrem k Praze. Ale co mají obě země společné, je to, že jejich špičkoví hudebníci mohli dostatečně často cestovat po Západě a jejich jazzové festivaly byly magnetem pro západní hudebníky.

V ostatních zemích byla naopak v oblasti jazzu situace diskriminace a dokonce politického útlaku. Možnosti vystoupení byly vzácné, festivaly voněly undergroundovými setkáními. Zahraniční zájezdy neexistují. Na rozdíl od hudebníků z Polska a ČSSR, kteří jsou zasazeni do celoevropského vývoje, se v těchto zemích vyvinul velmi svérázný způsob muzicírování. Hudebníci z NDR hrají velmi svobodný, agresivní styl, který ve skutečnosti praktikuje jen velmi málo skupin v západní Evropě. Rumun Tiberian Mircea tvoří hudbu, která se stala známou jako „jazz komorní hudby“.

Podrobnosti o skupinách:

Milan Swoboda Quartet:

O Milanu Swobodovi ve Schwäbisch Hall není třeba moc mluvit. Proslavil se zde třemi koncerty v klubu Alfa a vystoupeními na dalších místních a regionálních akcích. Vyučil se koncertním pianistou, skladbou a dirigentem, studoval v Praze a na University of Berklee v USA. Kromě jazzových formací je známý také jako skladatel divadelní hudby a jako sólista doprovází tanečníky a mimy. Milana Swobodu lze bez výhrad označit za dominantního představitele pražské jazzové scény. Milan Swoboda Quartet žije velmi z napětí mezi skrz naskrz komponovanými programy (suitami) a volnými pasážemi, které primárně zajišťuje M.Gera, rovněž stipendista Berklee, na trubku. Dalšími členy kapely jsou A.Charvat, baskytara, a J.Helesic, bicí.

Koncert: neděle 8. dubna, 20:00, Club alpha 60, Stuttgarter Straße 7.