Austria, Speyr (Milan Svoboda Quartet)

9.3.2001, Dreifaltigkeitskirche

Wohlige Jazz-Poesie aus Prager Gefilden

(SPEYERER TAGESPOST)

Milan-Svoboda-Quartett in der Dreifaltigkeitskirche: Stimmige Songs, exzellente Musiker 
Jazz aus Prag, das hat Tradition, ist durchaus ein Markenzeichen. Wenn dann mal einer der bekanntesten Jazzer der tschechischen Metropole ausgerechnet in Speyer spielt, hätte man sich schon deutlich mehr Publikum gewünscht. Nicht nur, um dem Bekanntheitsgrad Milan Svobodas adäquat Rechnung zu tragen. Vielmehr weil die vier Musiker, die am Freitagabend in der Dreifaltigkeitskirche ihre Auffassung von Jazz darboten, erstklassig waren. 
Schon gleich beim Einstiegssong, „Torso“, lenkt Trompeter Michal Gera die Aufmerksamkeit auf sich. Er spielt einen wunderbaren klaren und dennoch weichen Ton, völlig unprätentiös und doch hochkonzentriert. Ganz hervorragend kommt das im dritten Lied, „Siesta“, rüber, bei dem Gera seinem Instrument den Dämpfer aufsetzt. Beim Milan-Svoboda-Quartett sitzt alles, die Songs fließen, als gäbe es für die vier Musiker keinen anderen Daseinszustand als genau diesen konzertanten. Es wird sich angelächelt, zugenickt; die jeweiligen Soli von den übrigen Musikern fast immer aufs Feinste begleitend hervorgehoben.

Die neun Songs (Nummer zehn, „Fuddle“, ist die gern gewährte Zugabe), stammen allesamt aus der Feder Svobodas. Der Komponist und Arrangeur huldigt dem Standard-Jazz, ohne im Entferntesten zu langweilen. Er leistet sich dezente Verstiegenheiten wie in „Bat Dance“, dem temporeichsten Lied des Abends. Das Gros des Programms bestimmt ein melodiöser Jazz, der Bilder von Nachtcafés, langen Spaziergängen und Großstadtstraßen evoziert und im besten Sinne poetisch zu nennen ist..

     Zu heftigster Form laufen Svoboda und Drummer Ivan Audes in „Private Life“ auf. Der Bandleader überrascht mit einem furiosen Intro, das reichlich Dramatisches aufweist und keinen Zweifel daran lässt, dass Svoboda nicht nur ein hervorragender Komponist, sondern ein ebensolcher Pianist ist. Audes haut, trommelt, dribbelt, prickelt aus seinem Instrument raus, was das Zeug hält.  

     Das Wunderbare am Jazz, an solch selbstvergessen anmutenden Einlagen: Mit einem Sich-Zunicken sind sofort alle wieder beim Thema, verschmelzen jedwede Solo-Exzesse wieder zur Leitmelodie. In derart lässigem Miteinander ist das Quartett ein wahrer Meister. Genauso wie im „Täuschen“ des Publikums - es geht ohne Zäsur von Song zu Song und man muss sich richtig anstrengen, zum Klatschen zu kommen. Hemmend wirkte da zweifelsohne aber auch die hehre Kirchenatmosphäre. 
Andrea Pauli

Překlad překladače:

Milan Svoboda Quartet v kostele Nejsvětější Trojice: Ucelené písně, výborní muzikanti

Pražský jazz má tradici a je rozhodně obchodní značkou. Když ve Špýru hraje jeden z nejznámějších jazzových hudebníků české metropole, člověk by si přál mnohem větší publikum. Nejen adekvátně zohlednit oblíbenost Milana Svobody. Spíše proto, že čtyři muzikanti, kteří v pátek večer v kostele Trojice představili svůj pohled na jazz, byli prvotřídní. Hned od úvodní písně „Torso“ na sebe upozorňuje trumpetista Michal Gera. Hraje nádherně čistý a přitom jemný tón, naprosto nenáročný a přitom vysoce koncentrovaný. To se skvěle projevuje ve třetí písni „Siesta“, ve které Gera ztlumí svůj nástroj. S Kvartetem Milana Svobody vše sedí, písně plynou, jako by pro čtveřici muzikantů neexistoval jiný existenční stav než tento koncertní. Lidé se na sebe usmívají, kývají na sebe; Příslušná sóla jsou téměř vždy krásně zvýrazněna ostatními hudebníky.

Všech devět písní (číslo deset, „Fuddle“ je vítaným přídavkem) napsal Svoboda. Skladatel a aranžér vzdává hold standardnímu jazzu, aniž by byl vzdáleně nudný. Dělá jemné excesy jako v „Bat Dance“, nejrychlejší písni večera. Většinu programu dominuje melodický jazz, který evokuje obrazy nočních kaváren, dlouhých procházek a městských ulic a lze jej označit za poetický v tom nejlepším slova smyslu.

Svoboda a bubeník Ivan Audes jsou v „Soukromém životě“ nejnásilnější. Kapelník překvapí zběsilým intrem, které je plné dramatičnosti a nenechá nikoho na pochybách, že Svoboda je nejen vynikající skladatel, ale také klavírista. Audes udeří, bubnuje, dribluje a brnká na svůj nástroj, jak jen může.

Úžasná věc na jazzu, na takových zdánlivě sebezapomenutelných mezihrách: s přikývnutím se všichni okamžitě vracejí k tématu a případné sólové excesy splývají zpět do hlavní melodie. Čtveřice je skutečným mistrem, pokud jde o takovou neformální spolupráci. Stejně jako při „klamání“ publika – jde to od písně k písni bez přerušení a musíte se opravdu hodně snažit, abyste je přiměli tleskat. Ušlechtilá církevní atmosféra měla nepochybně také brzdící účinek.
Andrea Pauliová

Auch Miles Davis stand Pate

Rheinpfalz Speyer

Milan Svoboda-Quartett mit feinem Jazz-Rock in Dreifaltigkeitskirche

"Speyer jazzt" - unter diesem Motto präsentierte der "K3-Verein zur Förderung von Kunst und Kultur" das aus Prag kommende Milan-Svoboda-Quartett am Freitagabend. Im ungewöhnlichen Ambiente der Speyerer Dreifaltigkeitskirche zelebrierten die vier Jazzer von der Moldau vor Altar und riesiger Kirchenorgel zeitgenössischen Jazz.

     Milan Svoboda, Pianist und Leiter der Prager Formation, begann mit ruhigen, cembaloähnlichen Sounds aus dem elektronischen Keyboard, ostinate Akkordstrukturen trugen das Trompetenspiel Michal Geras, dessen Töne in der Weite des Kirchengewölbes verhallten. 
     Die bestens eingespielte Gruppe mit Martin Lehky an der elektrischen Bassgitarre und Ivan Audes am Schlagzeug wechselte von besinnlicher Klangmalerei zu auf den Punkt gebrachtem Unisonospiel mit vertrackten Themen. Meist gingen die Stücke - allesamt Eigenkompositionen Milan Svobodas - nahtlos ineinander über, ohne das übliche Applausritual. Schnell wechselten die musikalischen Stimmungen. Rockige Rhythmen gingen in swingende Passagen über. 
     Svobodas virtuos gestaltetes Tastenhandwerk mit perlenden Tonkaskaden und treibender Dynamik verlieh den Stücken die Aura zeitgenössischer Improvisationskunst, deren Handwerk die Jazzer aus Prag bestens beherrschen. Kurze Soloausflüge des Bassisten Martin Lehky mit grummelnden Läufen bildeten kleine Ruhepunkte im nervösen Gruppensound. 
     Stilistisch bewegte sich das Prager Quartett innerhalb zeitgenössischer amerikanischer und europäischer Spielarten. Nicht zu überhören waren die Einflüsse des "Electric Jazz", wie ihn Miles Davis und seine Mitstreiter Ende der sechziger beziehungsweise Anfang der siebziger Jahre entwickelt hatten. 
     Mit spannenden Ostinati und geheimnisvoll anmutenden Sounds aus dem Klangcomputer, den stechenden Trompetenphrasen und rockigen Grooves, erinnerte das Milan-Svoboda-Quartett an diese musikalische Aufbruchstimmung vergangener Tage. Knackige Fender-Rhodes-Sounds mit quirligen Läufen und dynamisch gesetzten Akkordgriffen zollten jener Musik Tribut. 
     Chick Coreas vor allem, doch ein wesentlicher Mitgestalter des fusionsorientierten Jazz-Rock, hatte es dem Tastenkünstler Svoboda angetan. In Kompositionsart und Phrasierung steht er dem amerikanischen Meister fast in nichts nach. Souverän und austariert in Tongestaltung und Timing gab Svoboda den Stücken eine gewisse Eleganz. 
     Gegen Ende des Konzertabends durfte sich der Schlagzeuger Ivan Audes, der sich stets dezent zurückgehalten hatte, noch einmal so richtig mit einem Drumsolo austoben. Mit einer Zugabe bedankte sich das Quartett beim Publikum, welches andächtig und geduldig auf den ungemütlichen Kirchenbänken ausgeharrt hatte.

Von unserem Mitarbeiter: Gerhard Schmidt

Překlad překladače:

Miles Davis byl také kmotrem 

Kvarteto Milana Svobody s jemným jazzrockem v Trinity Church

„Speyer jazzes“ – to bylo motto, pod kterým „Sdružení pro podporu umění a kultury K3“ v pátek večer představilo kvarteto Milana Svobody z Prahy. V neobvyklém prostředí kostela Nejsvětější Trojice ve Špýru oslavila čtveřice vltavských jazzových hudebníků před oltářem a obrovskými chrámovými varhanami současný jazz.

      Milan Svoboda, klavírista a lídr pražské formace, začal klidnými, cembalovými zvuky z elektronické klávesy, ostinátní akordové struktury podpořily hru na trubku Michala Gery, jejíž tóny se rozplynuly v rozlehlosti kostelní klenby.

      Sehraná parta s Martinem Lehkým na elektrickou baskytaru a Ivanem Audesem na bicí přešla od kontemplativní zvukomalby k lapidární unisono hře se spletitými tématy. Většina skladeb – všechny vlastní skladby Milana Svobody – plynule přecházely jedna v druhou, bez obvyklého potleskového rituálu. Hudební nálady se rychle měnily. Rockové rytmy přecházely do houpavých pasáží.

      Svobodovo virtuózní klávesové řemeslo s jiskřivými tónovými kaskádami a jízdní dynamikou dodalo skladbám auru současného improvizačního umění, jehož řemeslo pražští jazzmani velmi dobře ovládají. Krátké sólové exkurze baskytaristy Martina Lehkého s bručivými běhy tvořily malé body klidu ve zvuku nervózní skupiny.

      Stylově se Prague Quartet pohyboval v rámci současných amerických a evropských stylů. Vlivy „Electric Jazz“, jak jej vyvinul Miles Davis a jeho kolegové koncem 60. a začátkem 70. let, nelze ignorovat.

      Vzrušujícími ostinati a tajemnými zvuky ze zvukového počítače, pronikavými frázemi na trubku a houpajícími se groovy připomnělo Kvarteto Milana Svobody tohoto hudebního ducha optimismu minulých časů. Crisp Fender Rhodes zvuky s živými běhy a dynamicky umístěnými akordy vzdávají hold této hudbě.

      Především Chicka Corease, klíčového influencera fusion-orientovaného jazzrocku, si vzal klávesák Svoboda. Skladbou a frázováním není téměř o nic horší než americký mistr. Svoboda, sebevědomý a vyvážený ve zvukovém provedení i načasování, dodal skladbám jistou eleganci.

      Ke konci koncertního večera se bubeníkovi Ivanu Audesovi, který se vždy držel v ústraní, opět nechal vydechnout bubenickým sólem. S přídavkem kvarteto poděkovalo publiku, které uctivě a trpělivě čekalo v nepohodlných kostelních lavicích.

Od našeho zaměstnance: Gerhard Schmidt