Jazzfest Karlovy Vary (MS & Karlovarský symfonický orchestr)

14.10.2009, Dvořákova síň filharmonie

Takovéto koncerty se nevidějí každý den. Možná ani každý rok. Zahajovací koncert 26. ročníku mezinárodního jazzového festivalu JazzFest Karlovy Vary 2009 do výjimečných koncertů rozhodně patří. Spojili v něm síly nejstarší a nejmladší karlovarské hudební těleso: Karlovarský symfonický orchestr (KSO) a Karlovarský repre band (KRB). Zazněli na něm skladby autora, pianisty, aranžéra, dirigenta, Milana Svobody a známé skladby od kapely Beatles a skladatele George Gershwina v aranži již zmiňovaného Milana Svobody.
  Koncert začínal v 19:30 ve velice krásných prostorách, Koncertní síni Antonína Dvořáka v Lázních III., raději jsem však přišel o hodinu dříve, abych si vybral nějaké pěkné místo na sezení. Naprosto neplánovaně jsem se však ocitl v šatně a pomáhal ukládat kabáty na věšáky. Bylo ale pěkné pozorovat, kolik lidí se na tento koncert vypravilo, kapacita věšáků a ramínek téměř nestačila. Koncertem prováděl hudební publicista Vojtěch Hueber. Celý koncert nahrával Český rozhlas a School TV.
  Po úvodní slovu se šlo ihned hrát, večer totiž sliboval nabitý program. Na začátku první půlky koncertu se představila smyčcová část KSO a jazzové piano v podání Milana Svobody. Tato zajímavá kombinace představitelů klasické a jazzové hudby zahrála čtyři známé skladby skupiny Beatles. První zazněla píseň Come Together, druhá potom Honey Pie. Třetí skladba nesla název Obladi, Oblada. Milan Svoboda měl při psaní aranže této písničky určitě dobrou náladu, ze skladby přímo vyzařovala. Především v částech, kdy houslisté drnkali melodii, nebylo jediného posluchače, který by se alespoň nepousmál. Aranž čtvrté „Beatlsovky“ byla přesným opakem. Ne, že by nálada byla smutná, řekněme spíše silná, emotivní. Jednalo se o skladbu Let it be. Začala klidně, jen piano, postupně se ale přidávali jednotlivé sekce smyčcového orchestru. Když se ke konci přidaly první housle, zažil jsem krásný pocit mrazení, byl to opravdu silný moment. Někteří posluchači po skončení koncertu přiznali, že jim tato písnička (aranž) vhnala slzy do očí. Pánové Lennon a McCartney věděli co píší a Milan Svoboda je očividně pochopil.
Na konci první půlky večera zazněli dvě písně George Gershwina v podání již celého KSO. První byla velmi známá Summertime, kde se představila zpěvačka KRBu Magdaléna Rezková. Na závěr první části se odehrála Rhapsody in Blue. Jen těžko se popisuje ta úžasná aranž Milana Svobody, lepší bude si ji poslechnout, až bude tento koncert vysílat Český rozhlas 3, Vltava (o čemž vás budeme včas informovat).
 Po přestávce nastala slavnostní chvíle; to protože vynikající jazzový pozounista Svatopluk Košvanec převzal tradiční cenu Gustava Broma. Gratulovat přišel generální ředitele Českého rozhlasu pan Mgr. Richard Medek, vedoucí hudebního vysílání ČRo Brno Maximilán Wittmann a ředitel festivalu Milan Krajíc. Mimo obrovského pugetu (někdo to přirovnal k „malé botanické“) a porcelánu, jako jednoho ze symbolů Karlových Varů, obdržel také krásnou sošku představující jazzového hráče.
  Po předání ceny nastoupili již obě hudební tělesa (KSO a KRB), aby zahráli tři autorské skladby Milana Svobody v premiérovém aranžmá pro symfonický orchestr a jazzový oktet. Milan Svoboda se taktéž ujal dirigování této části koncertu. První zazněla skladba Ve znamení střelce, následovala Když přichází soumrak a celý večer zakončila vynikající aranž písně Posel dobrých zpráv. V jednotlivých skladbách se představili sólisté KRBu a oceněný pozounista Svatopluk Košvanec. Po skončení koncertu došlo na „standing ovation“ (potlesk ve stoje), z čehož lze usoudit, že celý koncert byl u diváku velice úspěšný. Myslím si, že Jindřich Volf st., který stojí za celou myšlenkou a realizací tohoto koncertu, může být na odvedenou práci velmi pyšný a nezbývá než mu přát hodně sil a nápadů do další činnosti. A JazzFestu Karlovy Vary, a jazzu jako takovému, přeji hodně podobných úspěšých, výjimečných a hlavně nádherných koncertů.

Napsal: Milan Zítka (JAZZBLOG)