Praha, Rudolfinum - "Barvy jazzu" (Solo, MSQ, Contraband)

29.6.1999

Barvy jazzu na paletě Milana Svobody

     PRAHA- Nejvýraznější osobnost vzešlá z jazzového boomu sedmdesátých let, na němž se sama výrazně 
     podepsala, pianista, kapelník, skladatel a aranžér Milan Svoboda (1951) představil v rámci souběžných letních 
     koncertů k výstavě Crossings v Rudolfinu své umění improvizační i aranžérské v široké škále: od sólového 
     vystoupení přes dueto, trio, kvartet a kvintet až k závěrečnému vyvrcholení s big bandem zvaným Kontraband. Co 
     je na Svobodových koncertech nejcitelnější i pro náhodného návštěvníka, je energie a vitalita jeho osobnosti. Na 
     jedné straně jako sólista ve svých improvizacích využívá veškeré stylové možnosti, jak mu je historie jazzu nabízí, a 
     dovádí jej až k free jazzu, na druhém pólu dokáže tuto vášnivost ukáznit do aranžérských nápadů pro své big 
     bandy, které řídí již od svých třiadvaceti let. Protože je sám bytostný a nezkrotný sólista, mají jeho spoluhráči v big 
     bandu dostatečný prostor pro své improvizace. Jedineční jsou v podstatě všichni dechaři, saxofonisté Marcel 
     Bárta, Pavel Pivarči, trumpetisté Michal Gera, František Kučera, trombonista Přemysl Tomšíček- jmenuji alespoň 
     ty nejslyšitelnější, významnou úlohu v našem jazzu mají už dlouho také vibrafonista Radek Krampl nebo bubeník 
     Ivan Audes. Bohužel nikoli zcela zaplněná Dvořákova síň zažila výborný koncert, kterému Svoboda dal koncepci 
     a tvář, tradičně prezentace jazzu v jeho podání nepostrádala ani jemný humor, kterého je na naší scéně po 
     odchodu Velebného jak pověstného šafránu. Koncert Kontrabandu v druhé půli večera zahájil Svoboda 
     improvizací na varhany Dvořákovy síně, na nichž hrál v roce 1976 svůj absolventský koncert pražské 
     konzervatoře. Nástroj pak naaranžoval i do dalších skladeb pro třetího z klávesistů bandu Martina Kumžáka. 
     Repertoár jedenáctiletého Kontrabandu byl sestaven z titulů jeho posledního výborného alba Family (1998) a 
     doplněný Svobodovou skladbou Touhy a Lázněmi barytonsaxofonisty bandu Pavla Pivarčiho. V introdukci Touhy 
     od Milana Svobody klavírista Kryštof Marek připomněl, kolik jedinečných muzikantů ukrývá česká jazzová scéna 
     za železnou oponou, kterou mezi jazzem a publikem vystavěly společnou rukou dřívější ideové důvody s dnešními 
     komerčními hledisky. 
     Vladimír Kouřil - Lidové noviny