26.1.2025 20:00
Praha, Jazz Dock
3.2.2025 22:00
Praha, Jazz Dock
14.11.2024 19:00
Praha, Divadlo Járy Cimrmana
Nejlepší skladatelka a aranžérka světového jazzu Maria Schneiderová dirigovala své skladby.
A2 - kulturní týdeník
Vladimír Kouřil
Rudolfinum Jazz Orchestra vznikl s představou kvalitního jazzového orchestru schopného interpretovat novinky náročnějšího repertoáru a schopného provedení hudby předních světových autorů a aranžérů, nejlépe pod jejich přímým vedením. Po premiéře roku 2006 věnované inspiracím hudbou Jaroslava Ježka, a repríze následujícího roku, se internacionální rozměr plánu naplnil v dokonalé míře při nedávném koncertu osobní účastí Američanky Marii Schneiderové.
Co je míněno náročnějším repertoárem jazzového orchestru? Zjednodušeně řečeno, obvykle skladby vymykající se zavedeným schématům písňového typu, skladby aranžérsky promyšleně propracované a současně zachovávající prostor sólistům. Repertoár může být tvořen tematickým blokem, nebo se pohybovat na pomezí hudby, jež na přelomu padesátých a šedesátých let dostala přízvisko Třetí proud. Nemusí to však vůbec znamenat rezignaci na afroamerické znaky jazzové hudby, což dokazuje na špičkové úrovni už patnáct let právě Maria Schneiderová s vlastním orchestrem. Tento kompoziční a aranžérský koncept je trochu poevropštěnou syntézou forem jazzové tvorby a setkáváme se s ním už od dob swingových, včetně „černého“ Dukea Ellingtona či „bílého“ Gila Evanse.
V první půli večera zazněly tři premiéry. Milan Svoboda napsal skladbu Ve znamení Střelce, formálně rozšiřující Znamení Střelce ze stejnojmenného alba jeho kvarteta s hostujícím cellistou Jiřím Bártou. Druhou byla skladba Double Trouble pianisty Karla Růžičky. Obě skladby zněly v duchu zkušených rukopisů svých tvůrců, působily kompaktně aranžérsky a daly příležitost několika sólistům, aby potvrdili Svobodovu šťastnou volbu při výběru členů orchestru. Autoři se rozhodně nemuseli před Marií Schneiderovou nijak rdít. Třetí premiéra byla ryze česká, neboť ta mezinárodní proběhla na Brodwayi jako součást Let Freedom Swing projektu trumpetisty Wyntona Marsalise a jeho Lincoln Jazz Centre už v říjnu 2004. Pianista Emil Viklický pro tuto příležitost napsal melodram pro dva recitátory a velký jazzový orchestr. Text je koláží textů Václava Havla – z otevřeného dopisu Mezinárodním dnům svobod a lidských práv v Paříži roku 1985, z citací vězeňských dopisů ženě Olze a úvah o mravním řádu a odpovědnosti člověka už z času prezidentského. Výsledek byl hudebně i textově velmi působivý, obzvláště pro posluchače, kteří s realitami Havlova života byli v minulosti sami konfrontováni. Osobně bych však hlasy svěřil někomu otlučenějšímu bývalým režimem, než zde angažovaní Taťjana Medvecká a Jiří Lábus. Viklický hudbu podvědomě orientoval „postellingtonovsky“, což souviselo s určením pro Marsalisův orchestr. Všechny tři tuzemské skladby řídil domácí dirigent RJO Milan Svoboda a splnily záměr repertoárové náročnosti pro RJO, aniž by se vytratily strhující prvky vlastní jazzové hudbě.
RJO založili před dvěma lety Milan Svoboda a první trumpetista České filharmonie Zdeněk Šedivý patřící k oporám Svobodova Pražského Big Bandu od samého počátku. Dechové sekce (4 trubky, 4 trombony, 3 lesní rohy, 6 saxofonů, flétna) tvoří hráči České filharmonie posílení zkušenými improvizátory jazzové scény dlouhodobě spolupracujícími v různých Svobodových seskupeních. Rytmika patří zcela jazzmanům – Jiří Šimek na kytaru, Filip Spálený na baskytaru, František Uhlíř na kontrabas, Karel Růžička a Milan Svoboda na klavír, na bicí Ivan Audes. Hlavními sólisty večera byli saxofonisté Milan Krajíc a Rostislav Fraš, trumpetista Michal Gera, trombonista Přemysl Tomšíček, pianista Karel Růžička a kontrabasista František Uhlíř. Orchestr zcela vyhověl požadavkům své příležitostné kapelnice a poslouchat skladby někdejší žačky a asistentky slavného Gila Evanse byl zážitek každému se schopností vnímat jazz s přesahem aktuálních proudů. Maria Schneiderová je ve světě jazzu dnes nejuznávanější skladatelkou a aranžérkou, totéž platí o jejím orchestru. RJO pod jejím energickým a prožívajícím vedením předvedl skladby Wyrgly (z alba Allegresse, 2000), Coro Dancado, Danca Ilusoria (obě z Concert in the Garden, 2004), Spartacus Love Theme (Coming About, autor Alex North, 1996, v reedici 2008,) a Hang Gliding (Evanescence, 1994). Oč hůře se jí vyslovovala jména sólistů, o to viditelnější byla její spokojenost s hrou jejich a celého orchestru. Právě Maria Schneider dokazuje, že uchopení tradice velkých jazzových orchestrů je trvanlivým podkladem nové tvorby, aby autor neztrácel vědomí souvislostí s historií a kořeny jazzu. Také iberoamerické prvky v jejích skladbách jsou spíše kořením, než snahou vnořit se přímo do brazilských lagun. Její pozvání byla šťastná a poučná volba.
Rudolfinum Jazz Orchestra
9.12.2008, Dvořákova síň, Praha
Praha - Na publikum, které přišlo v úterý večer do Dvořákovy síně Rudolfina, čekala jazzová nabídka. Rudolfinum Jazz Orchestra, složený z jazzmenů a členů České filharmonie, uvedlo pod taktovkou klavíristy a skladatele Milana Svobody melodram jazzmana Emila Viklického na texty exprezidenta Václava Havla. V rámci večera se také poprvé představila americká skladatelka a dirigentka Maria Schneiderová a zazněly ve světové premiéře dvě české jazzové skladby.
Šlo o úpravu starší Svobodoby skladby Ve znamení střelce a Double trouble od Karla Růžičky. Marie Schneiderová za dirigentským pultem představila ukázky z vlastní tvorby. Za nejlepší album a instrumentální kompozici získala loni cenu Grammy.
"Můj styl hudby se vyvíjel v čase. Velice jsem milovala klasickou hudbu, pop, brazilskou hudbu, prostě různé žánry. Postupně přestala být má hudba specificky jazzová a začala jsem přibalovat jiné prvky. Někdy mám pocit, že jazz, když je příliš tvrdý, ztrácí z jemnosti a výraziva klasické hudby. A to se do něho snažím dostat," říká o své tvorbě Schneiderová, která pracuje s orchestry po celém světě.
Havlovy texty v notách
V Rudolfinu zazněly také zhudebněné Havlovy texty - skladba Tajemství člověka (Mystery of Man), která byla poprvé uvedena před čtyřmi roky v New Yorku, při příležitosti otevření jazzového stánku Lincolnova centra.
Jazzman Emil Viklický zhudebnil Havlův dopis z poloviny 80. let, který se týká sledování komunistickou tajnou policií, část prvního novoročního projevu z ledna 1990 a úryvky zDopisů Olze. Texty v Rudolfinu přednesli Taťjana Medvecká a Jiří Lábus.
"Myslím, že to je velmi sugestivní skladba, velmi se mi to líbilo. Pan Viklický byl naprosto svobodný. Vybral si, co chtěl, a z mých textů to zkombinoval, jak chtěl. A můj dojem je velmi dobrý," uvedl spokojený Havel.
Exprezidentovy texty nebyly zhudebněny poprvé. Kromě Lincolnova centra, zazněly například Dopisy Olze v roce 2001 na festivalu Pražské jaro. Jejich zhudebnění se zhostil Čechoameričan Petr Kotík.
autor: Milan Krumphanzl, zdroj: ČTK
.