Germany, Jazz in der Burg Festival Burgthann (Milan Svoboda Sextet)

2.7.2016. Burg Burgthann

Překlad překladače:

Chladný večer - horká hudba

Na hradním festivalu jazzoval pražský Sextet Milana Svobody

BURGTHANN - Nosí klobouk a hraje, jako by srostl s klávesnicí - Milan Svoboda z Prahy je jedním z nejvyhledávanějších jazzových hudebníků a je známý i daleko za hranicemi své rodné země. Hudebník, skladatel a aranžér přijel na festival Jazz in the Castle, který pořádá Asociace jazzu a kultury, v doprovodu kolegů muzikantů, kteří mimo jiné vystupovali s Pražským Big Bandem.

Jako poslední vrchol sobotního večera hrálo Sextet Milana Svobody přesně v době, kdy německá reprezentace hrála na mistrovství Evropy proti Itálii.

To a pomalu se vkrádající chlad však neubralo na atmosféře v krytém rytířském sále, neboť dění na jevišti bylo tak napínavé. Hosté z České republiky provedli svůj hudební program temperamentně, se spoustou emocí, velkou radostí z hraní a vervou. Jedno skvělé sólo následovalo, ať už od tří hráčů na žesťové nástroje - Michala Gery (trubka), Milana Krajíce (tenorsaxofon) a Přemysla Tomšíčka (pozoun), od baskytaristy Filipa Spáleného nebo od bubeníka Ivana Audese. A od Svobody, který si občas k jeho hudbě zazpívá, nebo se do ní tak pohltí, že mu nohy začnou tančit. 

Mix jazzu, rocku, latiny

Svobodův jazz vychází v tom nejlepším slova smyslu ze stylu 60. a 70. let, částečně promíchaný s rockem, latinou a dalšími prvky různých hudebních žánrů. Hudebně je profesor kompozice a jazzové harmonie na pražské Konzervatoři Jaroslava Ježka neuvěřitelně všestranný.

Kromě účinkování v různých jazzových formacích od sóla přes kvarteto, sextet až po big band - včetně Jazzového orchestru pražské konzervatoře JJ a Pražského Big Bandu - skládá filmovou a divadelní hudbu, muzikály, baletní hudbu a klasická orchestrální díla. Jako aranžér se zajímal o reinterpretaci děl Beatles jako „Eleanor Rigby“ a „Hey Jude“ a také jazzových standardů.

Brilantní a variabilní

Způsob, jakým šestka ovládá své nástroje, je virtuózní, technicky brilantní, neuvěřitelně variabilní a někdy v šíleném tempu. Není divu, že se jazzoví hudebníci z České republiky těší velkému mezinárodnímu uznání, o čemž svědčí pozvání na festivaly a hostování daleko za hranicemi Evropy.

S houpavým doprovodem rytmické sekce jako základem dostal každý sólista dostatek prostoru pro rozvinutí svých tvůrčích improvizací. Je úžasné sledovat je na jejich rozmanitých exkurzích se stále novými zvraty.

Při troše fantazie byste si mohli snadno představit, jak se z kláves kouří, dechové nástroje a basové struny začnou svítit a z bicích budou létat jiskry. Bylo obzvláště pěkné, když všech šest hrálo společně, ať už jako úvod ke skladbě nebo na konci.

Svobodovy skladby se střídaly se známými jazzovými standardy, z nichž ty poslední nechal speciálně aranžovat pro svůj sextet. Skvěle vyzněla Svobodova "Večer" svým výrazným, chytlavým tématem v jihoamerickém vztlaku, který zpíval na klávesy a který se znovu a znovu ozýval v pozadí, nebo "My Funny Valentine" (Richard Rogers), v níž dechová sekce hrála Svobodův velmi rytmický doprovod vytvořila klidný, nádherný zvuk. Samozřejmě nemohly chybět klasiky jako „Walking“ (Miles Davis) a „Goodbye Pork Pie Hat“ od Thelonia Monka.

Skvělý večer, po kterém jste měli hlad. Už teď se můžete těšit na 13. srpna, kdy Svoboda příště zahraje v Burgthannu, tehdy se svým big bandem.

DOROTHÉE KRÄTZEROVÁ