Germany, Leichingen (Milan Svoboda Quartet)

30.3.1998, im Alten Rathaus

Překlad překladače:

KONCERT / Jazzová hudba na Staroměstské radnici

Hosté se pohupují v intimním jazzovém klubu.

Čtyři umělci z Prahy se zahřívají

V intimní jazzový klub proměnil v neděli večer Milan Svoboda Quartet Občanský sál.
Čtyři pražští muzikanti vytvořili pro spoluswingující diváky Skvělou atmosféru a sklidili nadšení.

WALTER BAUMESTER

Jako „jedno z nejlepších jazzových kvartet v Praze“ slibně oznámila Volkshochschule.
A po tomto večeru a bližším poznání budou moci toto tvrzení pravděpodobně všichni v hledišti potvrdit. Protože to bylo tak furiózní a vzrušující,
co kapelník a skladatel Milan Svoboda a jeho tři kolegové zde prezentovali..
Ve slabě navštívené Staroměstské radnici okamžitě vyletěla velká jiskra. Hudebníci hned nabrali na síle a začali s velkým drivem

Začínáme: Švihavé, chytlavé kousky, orientované na modernu Jazz z 60. a 70. let, každý s delšími sólovými pasážemi a
ponechávání prostoru pro jednotlivé hudebníky.
Alexey Charvat na elektrickou baskytaru a Michael Gera na trubku a křídlovku ohromili svou profesionalitou s každým tónem. Konečně ve čtvrté skladbě mohl své umění předvést i bubeník Jaromír Helesic se sólovým partem.

Po přestávce se zvuky trochu změnily. Tady vlivy soudobé hudby byly jasně cítit. Málokdy jste ale slyšeli méně chytlavé tóny, tolik kouzla bylo prezentováno.

Dlouhý sólový part Milana Svobody, s plným nasazením svého těla, požadoval nástroj a přinesl něco fascinujícího na dny.

Stranou by ale nemohli zůstat ani ostatní muzikanti, kteří obohatili tuto skladbu svými sóly.

Potlesk, který vítal sólisty byl obrovský po každém jednotlivém kousku,
I během hry bylo nadšení opakovaně vyjádřeno „potleskem scény“. Jedinou nevýhodou je počet návštěvníků: místnost byla obsazena pouze ze dvou třetin. Nejenže by si hudebníci a centrum vzdělávání dospělých přáli větší ohlas na tento koncert, oba si to zasloužili.

Překlad překladače:

Milan Svoboda Quartet

Citlivě zvláštní v melodických excesech

LAICHINGEN - Třešničkou na dortu pro jazzové fanoušky byl v neděli večer v laichingenské Staroměstské radnici Milan Svoboda Quartet.

Každý, kdo se prosadil jako jazzový soubor na pražské klubové scéně, se může počítat mezi evropskou hudební špičku. Pražského klavíristu a skladatele bylo možné v neděli slyšet s jeho stejnojmenným kvartetem na Staroměstské radnici v Laichingenu. Potěšil nejen moderní jazz 60. a 70. let.

Když Jaromír Helesic začne vytvářet tichý, šeptající rytmus na bicí štětce a činely, má oči částečně zavřené, většinou směřované ke stropu, občas vyhledává kontakt se svými spoluhráči. Když se k tomu připojí baskytarista Alexey Charvat s neustále se měnícími a synkopovanými skladbami, myslíte si, že se zdráhá starat se o rytmus, který Helesic udává. Svou roli rytmickému šéfovi přiznává jen s úsměvem v malých, cool chodících basových prvcích. Oba se alespoň občas shodují, že vždy přinesou pořádnou porci bossa novy s podivnými akordy a jihoamerickým švihem koštětem a holí. Helesic se ale vždy uchýlí k přímočarým, jasně rockovým kombinacím a dává tak dialogu ještě větší náboj.

To zatím sleduje Milan Svoboda, sklánějící se nad klaviaturou křídla s rukama roztaženýma křížem, zády k publiku, tváří ke kapele. Vousatý muž s velkýma očima, čelem sahajícím až do týlu a krátkým culíkem činí jeho rozhovor s šestistrunnou basou Alexeje Charvata neméně zajímavým. V závěru jeho sóla se přidávají jemné elektrické basové tóny, které se stále více ujímají slova. Svoboda drží klávesy pod kontrolou a basy pak může na chvíli jemně odsunout. Charvat opět zvyšuje tempo a hlasitost, až se oba začnou hádat ve vyšších tónech, rychlejších bězích a promluví trubka Michaela Gery. Helesic se mezitím nenápadně v pozadí opět oddal své oblíbené kratochvíli vymýšlet stále nové přestávky ve svých rytmech.

Jeho sólový part je naopak méně zdrženlivý. Ve Svobodově jazzové suitě "Mud" (bahno) slaví orgie se svými bicími Jeho sólový exces vyvolává nevěřícné úsměvy Svobody a Charvata a radostný smích publika. ale i hrany bicích a patky činelů, nebo pianista stojící v sólu a sklánějící se nad klávesami, pak tušíte, že jazzoví muzikanti jsou trochu jiní než ostatní lidé, akorát trumpetisté Michael Gera zůstává navenek nezaujatý. I ve velmi melodických pasážích, jako je Svobodova skladba "Tiché ráno", jen lehké cukání špičky pravé boty naznačuje, že palec udává rytmus.

Ale jak vlastně můžete skládat moderní jazz? „Nejprve musíte umět hrát jazz, pak můžete konstruovat témata, která jsou aranžovaná. Muzikanti to pak naplní improvizací.“

I Milan Svoboda má problémy definovat svůj styl. Zvuk křídla směřuje od zpočátku trhaných krátkých úryvků not směrem k moderní elektronické hudbě a náznakům něčeho jako skutečné suity, která je brzy unesen přehnanou improvizací "Moderní jazz zahrnuje latinskoamerické a mainstreamové tradice, mísící se s východními vlivy. Mojí specialitou je skládat velmi melodická témata, na rozdíl od americké tradice."

O tom, jak dobře je tato směs přijímána, svědčí nejen vytrvalý potlesk, ale i starší dáma, která mezi muzikanty rozdává pár tolarů navíc. Večer, po kterém musí autorádio ztichnout, protože nechcete slyšet nic jiného.

Foto:

Milan Svoboda (vpravo) se svým kvartetem nabídl atraktivní mix: "Moderní jazz zahrnuje latinskoamerické a mainstreamové tradice, mísící se s východními vlivy."

Obrázek SZ: Michael Carlin