Praha, Hrad (MS & Big Band VOŠ KJJ)

17.9.2006, Nejvyšší purkrabství 

Pocta Jaroslavu Ježkovi

(Jazzport.cz)

Na Pražském hradě, přesněji v areálu Nejvyššího purkrabství Pražského hradu, se oslavovalo 100 let od narození Jaroslava Ježka. A kdo jiný by měl vystoupit a představit Ježkovy písně, než žáci Ježkovy konzervatoře čili Ježkárny. Ti představili své umění jako poslední, ještě před nimi vystoupil Pocket band dirigenta, klavíristy a aranžéra Petra Kořínka. Jako druzí se na prknech jeviště objevil Dobrý večer Quintet, který zazpíval a capela čtyři kratší písně a mě osobně ničím nenadchl. Zato v souboru big bandu „Ježkárny“ se to talentem a sílou hemžilo. Tomu všemu navíc kralovali jako patroni a profesoři Karel Růžička u piána a Milan Svoboda na dirigentském postu. Tito dva také zaranžovali všechny skladby, které se hrály. 
Více informací se chystám napsat do Harmonie… 

Ježek na Hradě

(Recenze v časopisu Harmonie - Listopad 2006)

 ............. a už bylo lépe se jen těšit na další, poslední soubor.

Byl to big band, který se pustil do hraní Ježkových písní asi nejlépe a v nejhezčích aranžmá, soubor, který nosí jméno vzpomínaného už v názvu. Jednalo se o Big Band VOŠ Konzervatoře Jaroslava Ježka. Aranžmá z per, můžeme říci, legend českého jazzu, Milana Svobody a Karla Růžičky, byla skutečně plná nápadů, harmonických změn, nad kterými se dalo zasmát. Nad tím vším létal dirigent Milan Svoboda a ve svém klasickém klobouku řídil sílu, která z jeviště vycházela. I do posledních řad doléhaly tyto jazzové tsunami. A tak to má u big bandů být. Ze sólistů zaujal trumpetista František Tomšíček, dobře se ale doplňovali všichni sólisté.
Zdá se, že big bandové mocnářství, které kdysi bylo naší hlavní jazzovou doménou, stále přetrvává. Důkazem toho jsou i aktivity některých našich mladých talentů, kteří vycházejí z pražské konzervatoře. Ovládají svůj sólový nástroj, paralelně se ale realizují v aranžmá big bandů. Ježkův večer na Hradě příliš nepřekvapil, ale big bandovou zemí pořád zůstáváme.

Ferdinand Valent